Tento dokument o Redwoodu vám umožní cítit a slyšet jemné kapky vody padající z korun stromů na lesní půdu, vody, která je nezbytná pro život v tomto deštném pralese. Protékají zde nejrůznější potoky a říčky, které si udělaly cestičky opravdu žijící přírodou. Můžeme jen žasnout nad tím, jak se obrovské vznešené sekvoje, tyčí vysoko k oblakům. Tento svět opravdu září všemi možnými barvami, kupříkladu barva kůry stromů zde vystupuje od jasně červené až po čokoládově hnědou. Ponořte se do ticha hlubokých hvozdů a naplno vnímejte zpěv ptáků a ševelení potoků.
Národní park Redwood najdete v Severní Kalifornii, podél pobřeží směrem na jih od města Crescent City.
Součástí Národního parku Redwood jsou tři Statní parky – Jedediaha Smithe na severu, Del Norte Coast uprostřed a Prairie Creek na jihu.
Národní park – Gigantické sekvoje vždyzelené (Sequoia sampervirens), hluboké stíny se skvrnami slunce pod jejich korunami a 54 km nedotčených pláží a chráněných zátok patří k hlavním atrakcím tohoto malebného národního parku. Lesy starobylých sekvojí dorůstají do takové výše, že zcela zastiňují slunce. Nejstarší vzrostlé lesy se střídají s později vzniklými nižšími lesy a loukami. Parkem se vine dálnice č. 101, ale skutečnou krásu a osamělost místních lesů poznávají návštěvníci prostřednictvím vedlejších silnic a turistických stezek. Přes lesy teče několik potoků; přibližně uprostřed parku se vlévá do moře řeka Klamath. V září, kdy táhnou lososy čavyča a lososy kisuč, se kolem ústí řeky shromažďuje mnoho rybářů, kteří doufají, že se jim podaří ulovit nějakou z těchto jedinečných ryb.
Území parku se táhne podél pobřeží od rozkošného městečka Crescent City směrem na jih ke Stone Lagoon. Součástí národního parku jsou i tři Státní parky – společně s nimi má tato chráněná oblast rozlohu 437 km² a je spravována jako jeden celek. V roce 1980 byl park prohlášen za světové přírodní dědictví.
Starobylí obři – Před mnoha miliony let byly v Severní Americe sekvoje běžné – rostlo jich tu kolem čtyřiceti druhů. Do dnešních dob však přežili pouze dva – sekvoje vždyzelená a sekvojovec obrovský. Tyto stromy mají obdivuhodnou odolnost proti požárům, nemocem a škůdcům, což je zřejmě jednou z příčin jejich dlouhověkosti. Sekvoje jsou stálezelené stromy, které vyrůstají do mimořádných výšek. Rostou rychlostí až 60 cm za rok a dospělosti dosahují po 400 letech. Z letokruhů těchto stromů je patrné, že se mohou dožívat až 2 000 let. Semena sekvojí jsou mimořádně drobná a lehoučká – na čajovou lžičku se jich vejde 1 350 semen – ovšem z každého z nich může vyrůst impozantní obr.
Klimatické změny na konci doby ledové způsobily, že sekvoje přežily jen na úzkém pruhu pobřeží (v šířce od 8 do 50 km) mezi městem Monterey City v Kalifornii až po jižní Oregon. Vzhledem k tomu, že sekvoje potřebují pro svůj růst velké množství vláhy, vyhovují jim vlhkostí nasycené větry, vanoucí od Tichého oceánu. Sekvojové dřevo je vynikající surovinou, odolnou proti škůdcům a hnilobě. V padesátých letech devatenáctého století začali dřevorubci kácet sekvoje ve velkém. Do dnešní doby se zachovala jen desetina tehdejší rozlohy lesů. V roce 1908 vyhlásil prezident Theodore Roosevelt ve snaze zachránit část sekvojových lesů národní přírodní památku Muir National Monument nedaleko San Franciska. Ale vláda stále prodávala takřka za babku pobřežní území v Kalifornii soukromím majitelů, takže kácení sekvojí pokračovalo. Teprve v roce 1968 byl založen národní park, aby zachránil poslední zbytky starobylých lesů.
Podél potoka Redwood Creek v jižní části parku kácení trvale poznamenalo svahy hor a prameny zaneslo bahnem. V roce 1978 vykoupila federální vláda 194 km2 pozemků a připojila je k území parku. Správa parku pak nechala v těchto místech vysadit 700 000 mladých stromků sekvojí, aby se tak pokusila alespoň částečně obnovit lesy. Na břehu Redwood Creek byl v roce 1963 objeven nejvyšší známí strom na světě. Strom s názvem National Geographic Society Tree je srovnatelný s mrakodrapem – byl pečlivě změřen, dosahuje úctyhodné výšky 111,4 m a jeho průměr kmene je 13 m.
Zvířata lesů a oceánu – Přestože je park proslulý hlavně svými lesy, lze tu často vidět jeleny wapiti západní, zvláště v jižní části parku na loukách Elk Prairie. Žijí tu i větší savci, jako je například puma, rys červený, liška obecná, poletuška severní, čipmank tmavý, jelenec severní a baribal, i když není snadné je v hustém porostu rozeznat. Sekvojové lesy patří do oblasti rozšíření ohroženého puštíka karibského. Vzácný alkoun mramorovaný si staví svá hnízda vysoko v korunách stromů, mláďata krmí rybami, ulovenými v moři.
Většinu z 300 druhů zvířat pozorovaných v parku tvoří mořští ptáci. Podél pobřeží směrem na sever proudí Kalifornský proud a vynáší živiny z hlubin moře k hladině. Nad mořem létají nebo po hladině kloužou kormoráni západní. Na plážích a pobřežních lagunách se shlukují hejna vodoušů břehoušovitých, kulíků mořských, vodoušů žlutonohých, jespáků písečných, racků západních a kormoránů ušatých, v létě se tu objevuje i vzácný pelikán hnědý. Ve vodách oceánu žije mnoho mořských savců, jako je například lachtan tmavý, plejtvákovec šedý, keporkak, kosatka dravá a delfín obecný.
Vyhlídkové jízdy a pěší stesky – Východně od města Crescent City leží středisko správy parku a návštěvnické centrum. Populárním letním sportem je jízda na kajaku po řece Smith River. Řeka protéká četnými peřejemi a žijí v ní lososy čavyča a kisuč, ale také pstruzi žlutohrdlí a duhoví.
Dálnice č. 101 vede směrem na jih a míjí pláž Crescent Beach. Na pláži začíná pobřežní stezka, která pokračuje lesem a pak vede podél pobřeží až k zátoce False Klamath Cove a k ústí řeky Klamath River.
Na jih od laguny Klamath Lagoon se po vysokých skalách nad oceánem vine 11 km dlouhá vyhlídková silnice, která nabízí nádherné pohledy na svahy hor s travnatými loukami a na skalnaté pobřeží s tříštícími se vlnami. Kousek před koncem vyhlídkové silnice začíná turistická stezka, která končí u města Orick City u jižní hranice parku.
Jedny z nejkrásnějších sekvojových lesů jsou podél 14 km dlouhé vyhlídkové silnice Newton B. Drury Scenic Parkway, která představuje kratší trasu než dálnice č. 101. Podél úzké silnice je dostatek parkovacích míst, obklopených vysokými stromy; začíná tu mnoho turistických stezek do okolních lesů. Poblíž této vyhlídkové silnice, těsně než se přijede zpět k dálnici č. 101, leží kemp a návštěvnické centrum Prairie Creek Redwoods Visitors Center. 3 km směrem na jih od této křižovatky vede přes les cesta Davidson Road, míjí kemp Gold Bluffs Beacg a pak pokračuje podél pobřeží ke kaňonu Fern Canypn. Tato cesta se kryje s částí pobřežní stezky, kde jsou 10 m vysoké stěny kaňonu zarostlé kapradinami. Množství turistických stezek vede podél toku říčky Redwood Creek a v jižní oblasti, připojené k území parku v roce 1978. Ve zdejším lese Tall Trees Grove rostou kousek od sebe první, druhý, třetí a šestý nejvyšší strom na světě. Přístup do lesa je regulován – správa parku poskytuje zdarma jen omezené množství povolení ke vstupu. Asi 3 km jižně od dálnice č. 101 se rozkládá les Lady Bird Johnson Grove, kam se dostanete po krátké stezce, která vám umožní poznat jeho nejpůsobivější část. Návštěvníkům, kteří přijíždějí po dálnici č. 101 od jihu, slouží informační centrum Redwood Information Center nedaleko jižního vstupu do parku s vyhlídkou na písečnou pláž posetou naplavenými kusy dřeva. Jen tady můžete od správy parku získat povolení k návštěvě lesa Tall Trees Grove; zároveň tu najdete několik zajímavých výstav.
(794)
