Koloběh života v přírodě je neustálý, mění se jen formy energie. Tým vědců má možnost vůbec poprvé sledovat, co se děje po úhynu slona. Mladý sloní býk v keňském národním parku Tsavo byl těžce zraněn pytláky a musel být uspán veterinářem. Bylo mu přibližně dvacet let, což je věk, kdy jsou samci vyháněni od stáda. Vážil asi pět tun, což odpovídá šesti milionům kalorií tuku, masa a kostí. Denně spořádal 90 až 150 kilogramů vegetace. Smrt slona znamená život pro mnoho druhů zvířat a hmyzu.
Vědci, vyzbrojení kamerami na dálkové ovládání, vybudují tábor šest a půl kilometru od místa, kde slona uložili. První noc sem vynikající čich přivede hyeny. Zprvu se soustředí na měkké tkáně, protože sloní kůže má tloušťku dva a půl centimetru. Hyeny jako mrchožrouti však dokážou zkonzumovat vše. Kosti drtí stoličkami a chlemtají krev. Ve sloním těle je jí 450 litrů. Na posezení sní až 15 kilogramů masa. S nadcházejícím dnem obsadí mršinu denní mrchožrouti – mouchy bzučivky. Krmí se, páří a kladou vajíčka. Poblíž se slétnou supi, ale k údivu vědců se do těla nepustí. Dopřávají si naopak orli a na vylíhnutých larvách si pochutnává drobnější ptactvo…
