V roce 1916, kdy se ruská říše zmítala ve válečných křečích a stála na pokraji zlomové revoluce, šířily se Petrohradem pověsti o muži přezdívaném „Ťomnyj“. Jmenoval se Grigorij Rasputin. Říkalo se, že to je ďábelský mnich, který hlásá slovo Boží a dopouští se všemožných zlotřilostí. Lidé tvrdili, že zhypnotizoval samotného cara a svedl carevnu. A jaká je pravda? Byl to nesporně muž s mimořádnou osobní přitažlivostí, bezpochyby obdařený léčitelskými schopnostmi, zároveň však člověk hluboce narušený: temná zákoutí jeho duše mu vysloužila pověst symbolu zla, satanského Mistra. V konečném důsledku to však byl pouze člověk, kterého smetla bouře dějin.
(2579)
