Třídílný dokumentární cyklus Hrdelní zločiny představuje příběhy skutečných zločinců a vrahů, kteří byli za své činy v bývalém Československu popraveni. Autoři se věnují nejen pohnutkám, které pachatele ke zločinům vedly, ale také osudům jejich obětí a okolnostem vyšetřování. Filmy jsou plné rekonstrukcí, autentických materiálů, vzpomínek kriminalistů, lékařů, svědků, příbuzných obětí a dokonce i obětí, které útoky přežily. Sledování tohoto odvážného dokumentárního počinu vskutku vyžaduje pevné nervy: smrt se tu totiž vyskytuje ve své extrémní podobě.
Druhý díl připomíná dva příběhy, v nichž velmi vážné zločiny měly na svědomí dvě ženy, které navenek působily až subtilně a nekonfliktně. Dvaadvacetiletá Olga Hepnarová 10. července 1973 krátce před 14 hodinou na Strossmayerově náměstí v Praze úmyslně najela nákladním autem na nástupní ostrůvek tramvaje, usmrtila 8 lidí a dalších 11 těžce zranila. Byl to její akt msty na nenáviděné lidské společnosti, která z ní udělala otloukánka, a o trest smrti sama dobrovolně požádala. Byla popravena v roce 1975.
Irena Čubírková, matka 7 dětí z Boleráze u Trnavy byla popravena v září roku 1966 za vraždu svého druha Ambrože Ščepky, jehož tělo rozřezala, spálila v peci na chleba a hlavu odložila ve vlaku na trati Trnava-Bratislava. Při vyšetřování vyšlo najevo, že 13 let před tím zavraždila i svého manžela Jána Čubírka, jehož smrt byla tehdy vyhodnocena jako nešťastná náhoda.
(1477)
