Loading...
Loading...



  • Antverpy jsou světové hlavní město diamantů. Každý rok mají zdejší obchodníci co dočinění s drahokamy v hodnotě 30 miliard liber. 80% světových prodejů a nákupů diamantů se uskuteční právě zde. Pocházejí ze všech koutů světa. Jen malé množství diamantů neprojde přes Antverpy. Posledních 400 let je střediskem tohoto tajuplného průmyslu zdejší diamantová čtvrť. Všichni tu jsou po celé generace a každý zná každého. Byl to svět vzájemné důvěry. Lidé uzavírali obchod potřesením ruky. Za nenápadnými kancelářskými budovami se skrývají vysoce zabezpečené trezory, které obsahují miliardy liber ve špercích, pokladech a rodinných dědictvích. Jednou z nejvíce střežených budov ve městě, která si zakládá na své bezpečnosti, je Diamantové středisko, které je chráněno kruhem z oceli a jen málokomu je dovoleno vjet dovnitř. Kolem obcházejí policisté vyzbrojení samopaly a všude jsou bezpečnostní kamery. Vnitřek střediska je zabezpečen dalšími špičkovými technologiemi. Vše s jediným cílem – chránit trezor umístěný dvě podlaží pod úrovní terénu. Jediný způsob jak se do něj dostat, je použít dvoudílný klíč a otevřít číselný zámek s více než 100 miliony číselných kombinací. Dveře jsou chráněny alarmem s elektromagentickými senzory a uvnitř jsou další teplotní a pohybová čidla. Teoreticky to byl nedobytný trezor až do února 2003, kdy se do něj někdo vloupal a vykradl bezpečnostní schránky. Zločin po sobě zanechal stovky zničených životů. Policie měla za úkol vyřešit tento zdánlivě neproveditelný zločin. Ukázalo se, že organizátorem loupeže byl Leonardo Notarbartolo z Turina. Na podzim roku 2000 se zde představil jako obchodník s diamanty a pronajal si v budově kancelář a dokonce i bezpečnostní schránku uvnitř přísně střeženého trezoru. Manažerka budovy si ho vůbec neprověřila. Kdyby to udělala, zjistila by, že už měl několik záznamů v trestním rejstříku. Jeho dalším krokem bylo získat si důvěru bezpečnostního personálu. V průběhu let chodil dolů a prováděl různá měření. Viděl, jak lidé přicházejí, odcházejí, zjišťoval, jak to funguje. Postupně zjišťoval potenciální překážky. Musel také nepozorovaně dostat své lidi do budovy. Po dvou měsících našel v bezpečnostním systému budovy jeden velký nedostatek. V zadní garáži je přímý přístup do hlavního komplexu bez použití bezpečnostních opatření v přední části budovy. Poté začal sestavovat prvotřídní tým schopný jeho plány uskutečnit. Obrátil se na skupinu zločinců známou jako Turínská škola. Pyšnili se tím, že raději používali mozek a vyhýbali se násilí. Pro Notarbartola to byla životní výzva. Rozhodl se všechno nahrávat na video, aby měl co nejvíce informací, i když to bylo velmi riskantní. Kameru měl umístěnou v tašce. Strávil více jak 12 měsíců shromažďováním informací, které on a jeho tým potřebovali k tomu, aby se dostali do trezoru. Jeho trpělivost se mu vyplatila. Strážní začali být nedbalí a italský zloděj získal další výhodu – zásadní informaci o klíči k trezoru. Přístup ke klíči nemohl být jednodušší. Po 2,5 letech příprav je scéna pro největší loupež světa připravena. Zbývá naplánovat datum. Vybrali si víkend na svatého Valentýna, kdy se navíc konal velký tenisový turnaj. Jsou to zkušení zločinci, ale i pro ně je to největší akce, jaké se kdy zúčastnili. Překonali všechny překážky, ale jak dokázali zjistit číselnou kombinaci zámku se sto miliony možností, zůstává záhadou. Po pouhých 30 minutách od vstupu do budovy se jim otevřely dveře nejstřeženějšího trezoru světa. Aby nespustili alarm světelného senzoru, přišli vybaveni brýlemi na noční vidění a pak přelepili senzor černou páskou. Zbývalo vyřadit detektor teploty a pohybu. Detektor pohybu vyřadil Notarbartolo již dříve tak, že ho postříkal lakem na vlasy a na vyřazení detektoru tepla použili polystyrenový štít, který maskoval teplotu těla. Jejich dalším úkolem bylo vloupat se do 189 bezpečnostních schránek za méně než 7 hodin.

    (371)

    Share This:



    DJ's MEGAMIXES

    Loading...