Sledujte náš: 
V zimě roku 1959 se skupina mladých turistů nevrátila z průsmyku v horách. Jejich těla byla poškozena nadlidskou silou a zohavena. O záhadné smrti vzniklo 75 různých teorií. Ale jen jedna může být správná… Na začátku února 1959 na Uralu v Sovětském svazu zmizelo devět turistů. Na záchranu těchto mladých lidí vyrazila pátrací četa. Tomu, co její členové našli, bylo těžké uvěřit: od rozřezaného stanu vedly stopy bosých nohou. Během několika následujících měsíců byla nalezena také těla zmizelých studentů – ve čtyřkilometrové vzdálenosti všemi směry od jejich opuštěného tábora. Někteří zemřeli mrazem, protože na sobě neměli nic než spodní prádlo nebo jednu jedinou ponožku. Jiní měli rozbitou hlavu, rozdrcený hrudník, vytlačené oči nebo vyrvaný jazyk. Záhadná zkáza Ďatlovovy výpravy zůstává i po šedesáti letech stále nevysvětlena. Oficiální vyšetřování skončilo ve slepé uličce. Ale soukromí vyšetřovatelé i výzkumníci ze všech koutů světa přicházejí s novými verzemi teorií o tom, co se vlastně přihodilo. Jejich vysvětlení se různí – od útoku uprchlých vězňů, přes zdivočelého sněžného muže Yettiho, tajné vojenské experimenty, až po mimozemšťany. Nejen v Rusku, ale i po celém světě se ze zkázy Ďatlovovy výpravy stal mýtus. O jejích okolnostech psaly anglické noviny Daily Mail, švédské Dagens Nyheter, americký list The Atlantic nebo německý Stern Crime. Speciální reportáže odvysílaly televize BBC, CNN nebo Vice… U příležitosti 60. výročí zkázy Ďatlovovy výpravy se rozhodl nejvyšší prokurátor Ruské federace případ znovu oficiálně otevřít. Přesto s jen mizivou nadějí, že bude mít nějaký úspěch. Vždyť tehdejší vyšetřování měli na starost uralští policisté, kteří odjakživa propadali pocitu, že mají na práci mnohem důležitější věci. Ale všechno teď může být jinak kvůli jiné tragédii, ke které také došlo vysoko v horách. V roce 2012 horolezkyně a cestovatelka Teodora Hadjiyska málem zahynula v Indonésii. Zatímco ležela v nemocnici a čekala, až se jí zahojí zranění, krátila si čas celovečerním filmem o zkáze Ďatlovovy výpravy. Toto tajuplné téma ji natolik zaujalo, že začala pátrat po dalších informacích, shromažďovat je, třídit je a překládat je do angličtiny. Všechny dokumenty, ke kterým se dokázala dostat, následně publikovala na internetu. Postupně se k ní přidali badatelé a takzvaní amatérští detektivové ze čtyřiceti různých zemí a společně provedli vlastní vyšetřování. Dnešní internetoví badatelé dokážou odhalit špionážní hry světových mocností i spiknutí mezinárodních zločinců. Povedlo se nadšencům z Teodořiny skupiny vyřešit šedesát let starou záhadu, na které si profesionální vyšetřovatelé vylámali zuby?
1
2
3
4
