Stal se legendou orgánů státní bezpečnosti a proslavila ho jeho železná vůle.
Felix Dzeržinskij se zapsal do historie jako „Železný Felix“, jeho činnost doposud vyvolává zuřivé spory. Rodina Dzeržinských patřila mezi staré polské šlechtické rody, ale nebyla příliš bohatá. První třídu musel Felix opakovat, protože mluvil špatně rusky a byl drzý na učitele a často zůstával za trest po škole. Na gymnáziu ho zajímal jen jeden předmět – Zákon boží. Jako mladý ztratil víru, dost možná kvůli četbě knih Karla Marxe. Revoluční myšlenky šířil už koncem 19. století, často pobýval ve vězení a seznámil se s Leninem. V Petrohradě, na pololegálním 6. sjezdu komunistické strany, byl zvolen do ústředního výboru. Dzeržinskij se postupně stal důležitou postavou ve vojenských strukturách bolševiků. Od března 1919 do července 1923 se stal současně komisařem vnitra a předsedou vojenského sovětu vojsk vnitřní ochrany. Zároveň Dzeržinskij stál v čele čeky. Spát chodil ve čtyři hodiny ráno a v devět ráno již byl znovu za pracovním stolem. V době smrti bylo Felixi Dzeržinskému necelých 50 let. Zemřel 20. července 1926. Příčinou smrti byla zástava srdce.
