Andrej Ždanov se narodil 26. února 1896 ve městě Mariupol. Budoucí zarytý komunista pocházel ze sedmi dětí, rodiny pravoslavného teologa. Číst se naučil už ve čtyřech letech a láska ke knihám mu vydržela celý život. Kromě toho měl hudební nadání. Už v dětství Andrej uměl zahrát z odposlechu složité skladby. V roce 1915 se Andrej Ždanov dostal na Moskevský zemědělský institut, v Evropě v té době již zuřila první světová válka. Učení se věnoval krátce. Neměl prostředky a kromě toho ho stále více zajímala politika. Carské Rusko čekaly změny, Ždanovovi svěřili organizaci distribuce ilegálního tisku. Začátkem roku 1918 se stal újezdním komisařem zemědělství a zabýval se rozdělováním půdy mezi rolníky. V listopadu 1919 Ždanova vybrali do Tvěrského gubernátního výboru strany. Od té chvíle začala jeho stranická a vládní kariéra. Podle Stalinových záznamů strávil v jeho kanceláři přes 278 hodin za rok. V délce pobytu u vůdce strany ho překonali jen Molotov a Kaganovič. Během druhé světové války prožil na vlastní kůži blokádu Leningradu a v roce 1944 byl pověřen podepsáním příměří s Finskem. Stal se druhým nejdůležitějším mužem země, hned po Stalinovi. V roce 1949 se Ždanovův syn Jurij a Stalinova dcera Světlana vzali. Manželství netrvalo dlouho, ale v roce 1950 se Ždanov a Stalin dočkali vnučky Jekatěriny. Andrej Ždanov zemřel daleko od lékařské pomoci 31. srpna 1948 na náhlou srdeční příhodu. Zda byla jeho smrt něčím zlým úmyslem, není dodnes jasné.
(1789)
