Vesmír hraje v našem každodenním životě nezbytnou roli. Jsou do něj vysílány družice, zajišťující veškerou komunikaci, předpověď počasí či dokonce výběry z bankomatů. Ve vesmíru je však také mnoho odpadu a je potřeba najít způsob, jak ho vyčistit…
Noční můra z oscarového filmu Gravitace je ve skutečnosti tvrdou realitou: části raket a satelitů na oběžné dráze Země znamenají neustálou hrozbu pro naše nové vesmírné projekty. Co můžeme udělat, abychom zabránili vesmírným srážkám a uklidili si vlastní vesmírný nepořádek? Vesmírné smetí se dávno stalo postrachem všech astronautů. Během posledních 20 let se testovaly další a další rakety. Oběžnou dráhu obsadilo mnoho nových satelitů.
A spolu s nimi rovnoměrně kynulo také smetiště okolo naší planety. V roce 2009 se dva funkční satelity srazily a stalo se z nich nové vesmírné haraburdí, které se obrovskou rychlostí rozletělo po celé oběžné dráze. Je to jako začarovaný kruh nekonečné zkázy. Po každé vesmírné srážce vzniká ještě větší nepořádek. Každý, kdo podniká něco ve vesmíru, teď musí nepřetržitě monitorovat mraky odpadu, a v případě nutnosti odklonit satelity jiným směrem.
Jenže na mnoho ze starších satelitů se „zapomnělo“, takže se dříve nebo později nevyhnutelně srazí. Veškerá současná snaha minimalizovat vesmírné smetí zatím nestačí. V ohrožení přitom nejsou jenom satelity, ale je v něm také veškerá aktivita na naší planetě, kterou umožňují nebo podporují. Je nejvyšší čas pořádně si po sobě uklidit!
Inženýři z celého světa vyvíjejí čím dál ambicióznější plány a testují je v praxi: v Japonsku vznikají magnetické sítě, v Austrálii dezintegrační lasery, ve Švýcarsku „satelitní sběrače“, v Evropě se pracuje na vesmírných „lovcích“ odpadu a v Americe na raketách, které rozloží všechno nepotřebné na pouhé atomy. Hvězdné války nejsou skutečné, ale válka proti vesmírnému smetí právě začala.
(1855)
