Velká čínská zeď, megastavba stará více než 2 000 let, je jedna z nejúžasnějších staveb na světě. Dokázala vzdorovat času, klimatu i válkám a je dodnes symbolem Číny. Nejmodernější chemické postupy a technologie dnes umožnily objasnit i některá tajemství, která ji donedávna obestírala …
Před jejím vybudováním strádal sever Číny nájezdy a krvavými konflikty. Jako obrana proti nim se začala stavět Velká zeď vedoucí až k oceánu. Základním materiálem bylo vysušené bahno, kámen a cihly. Zeď, kterou ročně shlédnou miliony návštěvníků, je velmi dlouhá, její přesnou délku ale stanovily teprve nedávné výzkumy prováděné s pomocí dronů, zachycujících její jednotlivé detaily. Od roku 2006 na ní probíhal celonárodní výzkum sdružující kartografy a archeology. V roce 2010 byly nalezeny části zdi postavené z bláta. Bylo zjištěno, že není jen jedna zeď, ale nejméně 16 různých zdí, které byly postupně budovány v průběhu 2 400 let, a to z nejrůznějších materiálů. Její celková délka byla definitivně stanovena na více než 21 000 km. Zeď začala jako vysušené bláto s listy, o čemž svědčí nalezené zlomky jejích nejstarších částí. Když začaly nájezdy divokých kočovníků kmene Siung-nu, byla přijata nová strategie a šest metrů vysoká zeď byla budována z dusané hlíny s rákosem v délce 10 000 km. Nahoře byla poseta bodci. Na strážních a signalizačních věžích byly umístěny stálé hlídky, které mezi sebou komunikovaly různými prostředky – praporky, kouřem z ohňů apod. – aby varovaly před blížícími se nájezdníky.
Na počátku 13. století, přesněji v roce 1209, napadl Čínu Čingischán a Mongolové si zemi podrobili na více než sto let. Teprve roku 1368 za vlády dynastie Ming byli Mongolové poraženi a vyhnáni. Začala se stavět zeď z cihel. Stavěli ji nejen vojáci, ale i odsouzenci a dlužníci. Během stoleté vlády dynastie Ming bylo postaveno 8 000 km zdi. Zatímco legenda vysvětluje nápadnou bělost použité malty tím, že do ní byly rozemlety kosti mrtvých budovatelů zdi, moderní chemie odhalila, že tajemství spočívá v jejích ingrediencích, jimiž jsou vápno, škrob a – lepivá rýže, která zajišťuje pevnost zdi. Cihly, čtyřikrát větší než dnešní, vážící 10,5 kg, byly vyráběny v obrovském množství, o čemž svědčí například dochované cihlářské pece. Zeď byla 7,5 metrů vysoká a 9 metrů široká.
Zeď, bariéra proti Mongolům, má celkem 1 200 strážních věží, jejichž posádky tvořilo 75 000 mužů. Na počátku 17. století se ale k Mongolům připojili Mandžuové s jediným cílem: podrobit si Čínu. Ta musela urychleně zdvojnásobit obranu zdi, v důsledku hladu a moru v zemi ale nakonec roku 1644 vypuklo povstání, poslední císař dynastie Ming spáchal sebevraždu, v zemi nastal zmatek a velící generál byl nakonec nucen otevřít vrata Pekingu Mandžuům. Ti potom značně rozšířili čínské území, přestalo se bojovat a zeď, která již nebyla nutná k ochraně, upadla na 300 let v zapomnění. Teprve návštěva amerického prezidenta Nixona v roce 1972 a následný začátek transformace vztahů s Čínou a její otevírání se světu opět vzkřísily dávnou slávu Velké čínské zdi, tohoto neuvěřitelného muzea pod širým nebem, jedné z nejpozoruhodnějších staveb na světě. Nepotvrdilo se jen jediné: Velká čínská zeď není vidět ani z vesmíru, ani z Měsíce ….
(2336)
