Sledujte náš: 
Poslední lovci v Kamerunu
Lidé pygmejského kmene Baka využívají k získávání kořisti prastarých technik.
Konžská pánev, druhý největší deštný prales na světě, je domovem pygmejského kmene Baka. Jsou to lovci a sběrači. Při lovu využívají především kuše. Šípy napouštějí jedem z rozličných semínek.
Jinou loveckou technikou jsou sítě, rozprostírané až do šířky sta metrů. Kořistí bývají v obou případech malé druhy antilop.
Ryby chytají s pomocí látky, která ochromuje jejich dýchání. Sbírají lesní plody i houby. Oblíbenou pochoutkou, kterou jim dává prales, je pro ně med. Nacházejí ho ve včelích hnízdech jak pod zemí, tak vysoko v korunách stromů.
Poslední lovci v Namibii
Život příslušníků kmene Juwa v nehostinných podmínkách africké pouště.
Ve vyprahlé poušti Namib žijí příslušníci jednoho z nejstarších afrických kmenů Juwa. Dokonale se přizpůsobili životu v mimořádně nepříznivých podmínkách.
Během několikadenních loveckých výprav stopují kořist, kterou obvykle bývají antilopy. Nepozorovaně se k ní přiblíží a zasáhnou ji šípem, jehož hrot je napuštěný jedem z larev brouků, který si lovci sami připravují. Kořist prchá a její nalezení je tak otázkou hodin, někdy i dnů. Pak už zbývá jen úlovek rozporcovat a postupně odnést do tábora.
Poslední lovci v Mongolsku
Život kazašských kočovných rodů na rozlehlých planinách a stepích západní části země.
Stěhování za pastvou ovcí, koz, koní a velbloudů, které chovají, je neodmyslitelnou součástí kočovného života kazašských rodů na planinách a stepích západního Mongolska. Přesto má pro Kazachy značný význam i lov a s ním úzce spjaté sokolnictví. Muži zvaní „burkitši“ cvičí jako své lovecké pomocníky samice orla skalního, jimž říkají „burkiti“. Sokolníci se jednou za rok scházejí na soutěži, při níž mají možnost ukázat své jezdecké a lovecké umění. Následující zimní sezóna pak prověří, jak dobře se na ni připravili.
Poslední lovci v Ekvádoru
Život prastarého kmene Huaoraniů v amazonském deštném pralese.
V jedné z částí největšího deštného pralesa na světě, v národním parku Yasuní, žije pradávný kmen Huaoraniů. Vše, co potřebují, jim poskytne prales.
Jejich základní potravou jsou hlízy manioku, pěstované spolu s dalšími plodinami v blízkosti osad. Kromě toho sbírají lesní plody a pěstují ovocné stromy i léčivé byliny.
K lovu menších zvířat v korunách stromů používají až tři metry dlouhých foukaček s jedem napuštěnými šipkami, větší zvířata loví oštěpy. Na ryby vyrážejí se zvláštním pomocníkem, kterým jsou kořeny rostliny barbasco, ochromující rybí metabolismus.
