Největší porážka Wehrmachtu, o které dodnes nikdo nemluví

Bitva o Stalingrad představuje zlomový okamžik druhé světové války a zároveň největší porážku německého Wehrmachtu na východní frontě. V tomto dokumentárním videu se podrobně podíváme na to, jak se z původně sebevědomé německé ofenzívy stal katastrofální debakl, který změnil celý průběh války. Od léta 1942, kdy generál Paulus vedl 6. armádu k dobytí strategického města na Volze, až po únor 1943, kdy kapitulovali poslední obránci v kotli. Příběh Stalingradu není jen o vojenské taktice, ale především o lidském utrpení, zimě, hladu a zoufalém boji o přežití v nejkrutějších podmínkách, jaké si lze představit.

Operace Barbarossa začala v červnu 1941 s cílem dobýt Sovětský svaz během několika měsíců. Hitler však v roce 1942 změnil plán a namísto útoku na Moskvu zaměřil hlavní síly na jih, kde chtěl získat ropná pole Kavkazu. Stalingrad se tak stal klíčovým bodem německé strategie. Město, pojmenované po sovětském vůdci, mělo nejen strategický, ale i symbolický význam. V srpnu 1942 začalo bombardování, které z města udělalo hořící trosky. Wehrmacht vstoupil do ulic s přesvědčením o rychlém vítězství, ale narazil na houževnatý sovětský odpor. Generál Vasilij Čujkov organizoval obranu podle principu držet se co nejblíže nepřítele, čímž znemožnil Němcům používat jejich leteckou převahu. Boje se přesunuly do továren, sklepů a kanálů, kde každá místnost byla pevností a každý metr zaplacen krví.

V listopadu 1942 sovětské velení spustilo operaci Uran, masivní protiútok, který obklíčil celou německou 6. armádu v obrovském kotli. Téměř 300 000 vojáků se ocitlo v pasti bez dostatečného zásobování, v mrazivé zimě a pod neustálým tlakem sovětských jednotek. Hitler zakázal jakýkoliv ústup a nařídil držet pozice za každou cenu. Letecký most, který měl armádu zásobovat, se ukázal jako naprostý neúspěch. Göringův slib dopravit denně 500 tun zásob se nikdy nenaplnil a vojáci začali umírat hladem a mrazem rychleji než v boji. Pokus o osvobození generála Mansteina v prosinci 1942 selhal pouhých 35 kilometrů od obklíčené armády. Zima se stala stejně smrtelným nepřítelem jako sovětské kulky. Teploty klesaly k minus 30 stupňům Celsia a německé jednotky, špatně vybavené na zimní válku, trpěly masivními omrzlinami a vyčerpáním.

Kapitulace nastala 2. února 1943, kdy se vzdaly poslední zbytky 6. armády. Z téměř 300 000 vojáků přežilo v zajetí jen asi 90 000 a z těch se po válce vrátilo domů pouze 6 000. Sovětský svaz zaplatil ještě vyšší cenu s téměř půl milionem obětí, ale získal strategickou iniciativu, kterou už nikdy neztratil. Stalingrad se stal symbolem nacistické porážky a sovětské odolnosti. Pro Wehrmacht to byla rána, ze které se nikdy plně nevzpamatoval. Toto video analyzuje všechny klíčové faktory porážky – Hitlerovu zaslepenost, logistické selhání, podceňování nepřítele, sovětskou výrobní kapacitu a především lidskou cenu této nejkrutější bitvy v historii. Stalingrad změnil osud války a ukázal světu, že i zdánlivě nepřemožitelná armáda může padnout.