Pořad se zabývá přistáním Američanů na Měsíci a všemi kontroverzemi a otázkami, které tato událost vyvolala. Pořad se snaží přiblížit různé aspekty spojené s tímto okamžikem. Úvod zdůrazňuje, že lži mají tendenci šířit se na dlouhé vzdálenosti, a poukazuje na to, že přistání na Měsíci vyvolalo mnoho skeptických reakcí a řadu pochybností. Pořad se dále věnuje různým tématům, které postupně rozvíjejí daný příběh. Mezi důležitá témata patří role nacistického inženýra Wernhera von Brauna v americkém vesmírném programu a jeho spojení s NASA. Další kapitola popisuje spolupráci mezi Waltem Disneym, Pentagonem a NASA při tvorbě filmů a dokumentů o vesmíru, které často představovaly vesmírný program v pozitivním světle a měly významný vliv na vnímání vesmírných letů veřejností. Pořad také zmiňuje filmy, jako Člověk na Měsíci z roku 1955. Různé sci-fi filmy a knihy představovaly věrohodně přistání na Měsíci dlouho před skutečným programem Apollo. Měsíc a jeho průzkum byly součástí populární kultury již dlouho před skutečnou misí. Další kapitoly se zabývají samotným průběhem přistání na Měsíci, zahrnují nezdary a otázky, které vznikly, jako například nedostatek stop po pohybu prachu nebo záhadné stínové odrazy. Zmiňují se také různé kuriozity, jako je neslyšitelnost motorů v rádiové komunikaci, nebo radioaktivita částí vesmíru. Pořad se dotýká i tématu měsíčních hornin a končí otázkou, zda byla celá mise jenom dokonalou simulací. Závěr pořadu shrnuje měsíční hádanky a podtrhuje důležitost a vliv přistání na Měsíci k umělému posílení americké prestiže.
František Hacker spojil celý svůj život s hudbou a trampováním. A v obou těchto činnostech se stal legendou. Dokument Vladimíra Paslera vykresluje život a kariéru zakladatele skupiny K.T.O. Samotný Hacker bez příkras vzpomíná na svůj život a kariéru, ale i na výrazný moment, který rezonoval českou kulturní scénou během normalizace – antichartu. Nechybí ani výpovědi blízkých přátel, třeba Olgy Matuškové, Ivana Mládka nebo Karla Vágnera, se kterými během kariéry spolupracoval.