Životní osudy paní Hedy Margoliové-Kovalyové svými proměnami překonávají veškerou fantazii.
Heda Blochová se narodila v židovské rodině spoluzakladatele známé pražské továrny Koh-i-noor. Provdala se za doktora práv Rudolfa Margolia. Brzy poté byli oba i s rodinou paní Margoliové odvezeni do ghetta v Lodži. Prožili tam několik let. Poté byli všichni deportováni do Osvětimi. Tam se viděli naposledy. Díky šťastné náhodě byla paní Heda po několika měsících převezena do dalšího tábora a zařazena do pochodu smrti. Podařil se jí útěk a tak se zachránila. To se psal únor 1948. Boj o přežití pokračoval. Heda se dramaticky protloukala i v Praze, kde ji nikdo z bývalých „přátel“ nechtěl ubytovat. Optimistická povaha a činorodost jí pomohly opět přežít.
Její manžel – JUDr. Margolius – prošel rovněž několika koncentračními tábory a po osvobození se vrátil a shledal se svou ženou. Avšak tragická životní zkušenost byla jedním z impulzů jeho příklonu ke komunistické ideologii a vedla i ke vstupu do KSČ. Po únoru 1948 přijal funkci náměstka ministra obchodu a v rámci stranických čistek padesátých let se pak stal jednou z obětí procesu s Rudolfem Slánským. Odsouzen k smrti za zločiny, které nespáchal.
Heda Margoliová prožila osud manželky „zrádce lidu“, tak jako mnohé další. Ponižování, diskriminace i další životní peripetie ji – tentokrát už jako manželku Pavla Kovalyho (pod jehož jménem překládala m. j. i Chandlera) – po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 dovedly až k emigraci.
Do České republiky se vrátila teprve po roce 1989. V dokumentu nazvaném „Hitler, Stalin a já“ vypráví svůj životní příběh, který se na pozadí výjimečných archivních záznamů stává strhujícím obrazem dvacátého století se dvěma drtícími totalitními režimy, procházejícími Evropou a ovlivňujícími osudy jejich obyvatel.