Metropole Kuby hýřící barvami.
Havana, hlavní město Kuby, je místo překypující energií a ruchem. Dnes v ní žijí dva miliony čtyři sta tisíc obyvatel, což z ní činí nejlidnatější město Karibiku.
V roce 1509 připluli na Kubu první španělští kolonisté. V 17. století pak Havana zažila období výrazného růstu, kdy bylo vystavěno množství budov, kombinujících různé architektonické styly z oblasti Iberského poloostrova. Přepychové fasády se staly obětí času a jemného deště z roztříštěných vln. Nicméně právě v tom spočívá hlavní kouzlo Havany.
Již tradiční pýchou Kuby jsou doutníky Havana. My navštívíme továrnu z roku 1845, kde pracuje šest set zaměstnanců. Prostory jsou navíc ukázkovým příkladem industriální architektury 19. století.
Klíčovým prvkem pro ekonomiku Kuby je rovněž pěstování cukrové třtiny, sloužící k výrobě cukru, ale také rumu. K rozvoji cukrovarnického průmyslu na Kubě zásadně přispěla Španěly uskutečněná deportace přibližně milionu afrických otroků, kteří na plantážích dřeli s mačetou v ruce i devatenáct hodin denně. Země zvýšila svou produkci a stala se největším výrobcem třtinového cukru na světě. Rozvoji tohoto průmyslu napomohlo zavedení železnice, k němuž došlo v roce 1837. Kuba byla tehdy teprve sedmou zemí na světě, která se mohla pochlubit železnicí.
My dále pronikneme do historického srdce Havany, kde se od zapsání na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 1982 konečně realizuje program obnovy. Jedná se o záchranu hlavních historických památek, ale také o nové oživení obchodních ulic s osobitým půvabem. Proměny přispěly k rozvoji turistiky, která se stala hlavním pramenem deviz pro hospodářství země.
