Represivní a zločinecké zařízení výjimečné svým rozsahem a dobou existence, patří k významným historickým fenoménům období dvacátého století.

1. Vznik 1917–1933: První tábory byly zřízeny v roce 1918, několik měsíců po Velké říjnové revoluci. Nový bolševický režim se rozhodl zbavit politických protivníků a prostřednictvím práce převychovat tak zvané „společnosti nepřátelské živly“. První rozsáhlý experiment proběhl na Soloveckých ostrovech. Tisíce politických i obyčejných vězňů, mužů a žen, zde pracovalo jako otroci v nelidských podmínkách. Po Leninově smrti v roce 1924 převzal moc Stalin a nařídil urychlenou industrializaci země a kolektivizaci zemědělství, což mělo za následek kruté hladomory. V nejodlehlejších oblastech, například na Sibiři na Kolymě, se naopak zahajují až titánské projekty. GPU, politická policie Komunistické strany, která má za úkol společnost očistit a převychovat ji, posílá do táborů stovky tisíc sovětských obyvatel, aby se podíleli na budování socialismu.

2. Rozmach 1934–1945: Stalin, který si v roce 1934 na XVII. sjezdu Komunistické strany upevnil pozici, zahájil práce na kanálu Moskva – Volha a na výstavbě nové transsibiřské železniční magistrály. NKVD, nástupnická organizace GPU, buduje další tábory a mění Gulag na skutečnou vězeňskou průmyslovou mašinérii. Počet vězněných v Gulagu překročil v roce 1935 hranici jednoho milionu. Moskevské procesy, výkladní skříň kampaně zvané „Velká čistka“, maskují represe, ke kterým dochází v sovětské společnosti a dotýkají se bezejmenných lidí. Hromadné popravy i svévolná zatýkání zrychlují tempo. V lednu 1939 pracovaly v Gulagu už dva miliony vězňů. 22. června 1941 zaútočilo na Sovětský svaz Německo. Podmínky vězněných v Gulagu se zhoršují, hladomory a nemoci provázející rok 1942 jejich řady krutě pustoší. Po roce 1945, navzdory sovětskému vítězství nad nacistickým Německem, „Souostroví Gulag“, dodavatel nezbytných základních surovin, nadále roste.

3. Vrchol a zánik 1945–1957: Vězni a obyvatelstvo na nově zabraných východních územích, jako například Poláci, jsou podezřelí z antisovětských postojů, mnozí z nich jsou posláni do táborů. Situace žen, které představovaly čtvrtinu vězňů, byla katastrofální. Na konci čtyřicátých let se v táborech tísnily dva miliony vězňů, kteří v této situaci jen stěží přežívali, což postupně vedlo ke snížení ekonomické rentability. 5. března 1953 zemřel Stalin a začalo období politického tání, kdy byl propuštěn milion vězňů. V roce 1956 odsoudil Chruščov Stalinovy zločiny, což způsobilo ve světě velký šok. Tábory Gulagu začaly postupně mizet. V roce 1973 vyšla Solženicynova kniha Souostroví Gulag a měla velký mezinárodní ohlas, který konečně prolomil zeď lhostejnosti. Po pádu komunismu se ruská politická moc rozhodla otočit stránku dějin, stopy zanechané Gulagem postupně mizí jak z krajiny, tak z její paměti.

(1381)

Share This:

Free MP3 download