Dokumentární film historika a režiséra Jana Rouska zkoumá období tzv. normalizace od vpádu vojsk do Československa až po rozklad komunistického režimu na konci osmdesátých let, a to zcela unikátně pohledem samotných představitelů tohoto režimu. Umožňuje tak nahlédnout příčiny rozpadu autoritativního systému přímo prostřednictvím vládnoucí vrstvy, protože právě skrze ni uplatňovala KSSS svoji moc nad Československem. Po nástupu Michaila Gorbačova na pozici generálního tajemníka se ale českoslovenští funkcionáři ocitli v nové situaci, kterou museli řešit. A právě jejich vzpomínky umožňují nahlížet již mnohokrát zpracované téma překvapivě a zároveň analyticky. Svůj pohled na situaci přinášejí například Milouš Jakeš, Rudolf Hegenbart, Oskar Krejčí, Alojz Lorenc, Vladimír Dlouhý, ale také režisér Jiří Svoboda anebo vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Gustáva Husáka František Šalda a další. Autor dokumentu skrze rozhovory s těmito respondenty pátrá, jak se v druhé polovině dvacátého století komunistický režim legitimizoval a co a jak ovlivňovalo jeho akceptaci mezi jeho občany. Jaká „smlouva“ byla mezi vládnoucími kruhy a obyvatelstvem uzavřena. Jak tento řád fungoval od jeho nastolení do roku 1985, jak prakticky probíhala komunikace mezi Prahou a Moskvou a jak vypadal stranický život zevnitř. Zároveň film zobrazuje atmosféru v rámci KSČ, jednotlivé strategie a zájmy členů, jejich drobné půtky a šarvátky, které se rozuzlují přímo do vzrušeného dění v listopadu 1989. Hledá odpovědi na otázku, jak si chtěli vládnoucí činitelé moc udržet, za jakých okolností byli ochotni akceptovat její předání a také co pro ně znamenala volba Václava Havla prezidentem.
