Tři příběhy příslušníků nastupující generace tzv. „digitálních domorodců“, pro které je internet nekonečným zdrojem zábavy, ale i nových rizik !
Většina dnešních dětí dokáže ovládat počítač či mobilní telefon dříve, než se naučí zavazovat si tkaničky nebo jezdit na kole. Po celém světě vyrůstají nové generace dětí, které tráví výrazně více času ve virtuálním světě než hraním si na hřišti. Virtuální svět skýtá dětem zábavu a vzrušení, kterým může dnes jen máloco konkurovat. O co je však může připravit? Poznáme, že našemu dítěti hrozí závislost na počítači? A víme, jak velká nebezpečí na něj může číhat? „Jsme svědky skutečné revoluce v tom, jak děti tráví svůj volný čas. Dokumentární film Děti online se snaží nahlédnout do jejich virtuálního světa a přiblížit dilemata, před kterými stojí současní rodiče,“ říká o námětu dokumentu jeho režisérka Kateřina Hager. Dokument přináší příběhy tří mladých lidí. Zachyho, Oskara a Nikoly.
Talentovaný dvanáctiletý youtuber Zachy se potýká s nečekanou slávou, ale i projevy nenávisti na internetu. „Každá věková generace můj youtube kanál vnímá jinak. Dospělí ho třeba moc nechápou a někteří moji vrstevníci se mi smějí, někdo mě podporuje, jiným je to jedno a někdo o mě ani neví. Fanoušci od vás chtějí neustálou pozornost, tak musím být hodně aktivní. Čas, který strávím online, se pak vyšplhá i na deset hodin denně,“ říká v dokumentu Zachy a dodává: „Nejvíc lidi baví to, že se mohou dívat na soukromí někoho jiného. Herci v televizi své soukromí nepropůjčí, zatímco youtubeři se svými fanoušky hodně komunikují, navíc se účastní i různých akcí naživo. Zastávají vlastně roli baviče. Je to na každém z nich, jestli chce ukázat své myšlenky nebo nějaký fór.“
Třináctiletý Oskar je zase velkým fanouškem počítačových her. „S některými spolužáky ze školy se Oskar začal kamarádit až po tom, co měli společné téma, začali hrát online hry. Myslím si, že kdyby je nehrál, tak by zůstal trochu mimo společnost. Jako jeho rodiče bychom byli radši, kdyby děti jako on po škole hodily tašku do kouta a běželi ven,“ říká maminka Oskara a pokračuje: „Vlastní počítač ale dostal, až když mu bylo třináct let. Hry ho zajímaly už dříve, ale odolávali jsme dlouho. Strategie každého rodiče se dotýká nejen počítače, ale všech obrazovek, se kterými dítě přijde do styku, včetně telefonu. Nemůžeme tomu bránit, taková je doba. Musíme ale děti hlídat a nastavit pevná pravidla.“
Nikola se stala obětí sexuálního agresora na sociální síti. Na základě svědectví více než padesáti dívek byl pachatel následně obviněn z vyhrožování, sexuálního zneužívání, výroby dětské pornografie a znásilnění a odsouzen k šesti a půl letům vězení. Až na jedinou dívku se žádná z obětí neodvážila svěřit svým rodičům. Kybergrooming, kdy pachatel vytipovává oběť na internetu za účelem navázání důvěrného vztahu, představuje stále častější riziko. „Dokument Děti online zpracovává velmi důležité současné téma. Rodiče často nevědí, co jejich děti na internetu dělají a co vše jim hrozí. To, že je to pro ně živé, dokazuje i úspěch, jaký měl film během projekcí v kinech, a jaký je o něj zájem na festivalech i v zahraničí,“ uzavírá kreativní producentka Alena Müllerová, v jejíž tvůrčí producentské skupině snímek vznikl.
(997)
