Sedmidílný americký dokumentární cyklus Dějiny Hollywoodu vypráví příběh o životech a práci mužů a žen, kteří vytvořili více než sto let americké filmové historie. Jeho těžiště spočívá v rozhovorech s důležitými postavami hollywoodského tvůrčího společenství, a to jak současnými, tak těmi, kteří už patří minulosti. Jejich výpovědi doplňují názory renomovaných kritiků a historiků. Mluvené slovo doprovázejí bohaté archivní záběry a ukázky z významných a slavných amerických filmů.

Průkopníci kinematografie / Peepshow Pioneers: 1889-1907

V devadesátých letech 19. století, v době, kdy se rodila kinematografie, přetvářely Ameriku miliony přistěhovalců. Přijížděli se svými sny a mnozí i s pevnou vůlí a představou, jak tyto sny uskutečnit. Na novém kontinentě se spojili s dalšími novátory a podnikateli, aby vytvořili zcela nový druh zábavy a umění, který promění svět. Filmy začaly být záhy velmi výdělečným podnikáním, a jeden z průkopníků Thomas Edison se proto spojil se skupinou investorů a výrobců filmového vybavení, mezi něž patřila i společnost Eastman Kodak, vedoucí hráč na trhu. Společně založili trust Motion Picture Patents Company a žádali licenční poplatky od všech, kteří filmy vyráběli. Carl Laemmle, přistěhovalec z Německa a původním povoláním obchodník s pánským prádlem z Oshkoshe, se nadvládě Edisonova trustu postavil a v roce 1909 založil vlastní produkční společností IMP. To ho přivedlo do Hollywoodu, kde se stal později, v roce 1915, zakladatelem studia Universal Pictures. První „Hollywood“ se nacházel v New Jersey a z New Yorku se záhy stalo centrum filmové výroby. Druhé místo obsadilo Chicago. Tlak patentového trustu ale brzy přiměl nezávislé tvůrce filmu, aby se vydali až na periférii Los Angeles, kde jim nedaleká mexická hranice skýtala možnost rychle uniknout do bezpečí před rváči, které najal trust. Kalifornská vesnička jménem Hollywood se tak nečekaně stala světově proslulým centrem filmu …

Zrození Hollywoodu / The Birth of Hollywood: 1907-1920

Filmové podnikání se zrodilo v New Yorku, ale Edisonův Patentový trust ho záhy vytlačil na filmařsky atraktivní západ Spojených států, do Los Angeles, které nabízelo dobré počasí po celý rok a zdánlivě nekonečně proměnlivé exteriéry jen pár mil od města – od písečných pláží přes zasněžené hory, poušť bičovanou větrem až po živé městské ulice. A bylo to skromné, nenápadné, polovenkovské předměstí Los Angeles jménem Hollywood, které se záhy proměnilo v centrum výroby filmů. První filmová studia se objevovala na velice nepravděpodobných místech, mezi něž patřila například čínská prádelna, stodola nebo pole. Tato část je samozřejmě plná legendárních jmen, která patří do zlatého fondu světové kinematografie: objeví se zde Charlie Chaplin, Mary Pickfordová, Cecil B. DeMille, D. W. Griffith a mnozí další.

Obchodníci se sny / The Dream Merchants: 1920-1928

Dvacátá léta byla obdobím prvního rozkvětu velkých studií, která v následujících desetiletích stanula v čele filmového průmyslu. Vedly je cílevědomé vůdčí osobnosti, z nichž mnohé byly ještě před pár lety jen drobnými podnikateli. Velká studia byla v podstatě filmové továrny s jasně definovaným typem výrobků – od těch líbivých až po docela drsné. Začali se objevovat noví producenti i nové filmové hvězdy. Hollywoodské filmy byly víc než jen prostá zábava. Udávaly standard v módě i v každodenních postojích a chování. Někteří ale měli za to, že hodiny strávené ve tmě před plátnem ohrožují veřejnou morálku. Dokonce i okázalá, nábožensky zaměřená filmová díla Cecila B. DeMilla nabízela záblesky tělesných hříchů. O tom všem je tato část sedmidílného cyklu zpracovávajícího dějiny „továrny na sny“ od prvopočátků kinematografie až po konec šedesátých let.

Konec zlatého snu / Brother, Can You Spare a Dream?: 1929-1941

V roce 1927 začal film konečně mluvit. Ozvučit se ho sice snažil v rámci svých pokusů v devadesátých letech 19. století už Thomas Edison, ale neobyčejně úspěšnou éru němého filmu ukončily teprve snímky, jako byl „Jazzový zpěvák“, v nichž už byl zvuk synchronizován s obrazem. William Fox nástup zvukového filmu předvídal, stejně jako Sam Warner, ale Warnerovi bratři a další filmoví magnáti doufali, že zvukový film je jen novinkou, která brzy pomine. Netrvalo dlouho a ukázalo se, že tato změna je nezvratná a studia i kina na ni musela chtě nechtě reagovat. Sláva zbožňovaných hvězd němého filmu pominula, na jejich místa ale rychle nastoupili další jako například Tracy, Hepburnová, Cagney, Cooper, Stewart, Fonda, Gable či Bogart.

Válečníci a mírotvorci / Warriors & Peacemakers: 1941-1950

V důsledku japonského útoku na Pearl Harbor se miliony Američanů dobrovolně přihlásily do armády nebo dostaly povolávací rozkaz. Během 40. let se do válečných aktivit zapojil i Hollywood. Když zkušený producent Hall Wallis společnosti Warner Brothers připravoval film „Casablanca“, všichni si mysleli, že půjde o další rutinní milostný příběh, ale v režii maďarského přistěhovalce Michaela Curtize se proměnil ve válečnou klasiku. Film „Paní Miniverová“ oslavil statečnost britských spojenců a vytvořil pocit sounáležitosti s válečným děním v Evropě. Mnozí výteční hollywoodští režiséři té doby, jako byli Howard Hawks, William Wellman a Raoul Walsh byli stejně tvrdí a drsní jako téma, které zpracovávali. Zároveň ale scenáristé jako Billy Wilder a Preston Sturges dodávali filmové tvorbě humor. Světem stříbrného plátna otřásl v roce 1941 divadelní, filmový a rozhlasový génius Orson Welles filmem „Občan Kane“, ale konec 40. let a vítězství ve druhé světové válce mělo přinést Hollywoodu mnohem větší otřesy.

Útok obrazovek / The Attack of the Small Screens: 1950-1960

V 50. letech, kdy začalo v poválečné Americe období prosperity, se filmaři museli potýkat s novými zájmy publika a skutečností, že doba vlády filmových magnátů, kteří zakládali Hollywood, se chýlí ke konci. Američané plni optimismu a radosti z vítězství měli pocit, že žijí v barevném filmu, avšak černobílá realita zůstávala nadále přítomná. Mladé herecké hvězdy Marlon Brando, James Dean a Marylin Monroe odvážně posunovaly hranice filmové reality a fantazie. Všechny ale jejich sláva zničila, i když každého jiným způsobem, protože v té době už byli zbaveni ochrany studiových tiskových oddělení. Kariéry herců, režisérů a producentů často závisely na šťastné či nešťastné náhodě. Mnohem větší hrozbou se ale stala malá televizní obrazovka. Filmoví tvůrci se bránili nástupu televize výpravnými filmy a muzikály plnými energie, které promítali na nová, širokoúhlá plátna. Generace hollywoodských zakladatelů pohlížela na televizi podobně jako dříve na zvukový film, tedy jako na novinku, která brzy vyjde z módy. Když se jejich naděje nenaplnily, přišli s hororovými filmy ve 3-D a dalšími filmovými výstřelky promítanými na rozměrná plátna. V roce 1958 si ve filmu Stanleyho Kramera „Útěk v řetězech“ zahrál spolu s Tonym Curtisem hlavní roli Sidney Poitier, který se díky tomuto snímku stal první afroamerickou filmovou hvězdou. Už dříve sice vznikaly filmy se společensky závažnými tématy, ale s rasovou problematikou zacházela studia vždy velice opatrně, protože si nechtěla znepřátelit jižanské publikum. Kramer se však nebál o takových tématech hovořit a další ho brzy následovali.

Ze starých časů do nové éry / Fade Out, Fade In: 1960–1969

V 60. letech se Amerika ocitla ve víru změn, jaké nezažila od 30. let. Film se dostal v mnoha ohledech do společenské a politické křížové palby. Filmaři, kteří se ocitli bez opory starého studiového systému, nyní hledali nové způsoby, jak přežít a prosperovat, zatímco studia se prodávala, nakupovala a proměňovala. Místo luxusních kinopaláců se budovala multikina a televize zaujala v oblasti zábavy trvalé místo. Šlo o začátek nové éry, v níž se jako producenti filmů začali angažovat slavní herci a herečky. Ani to však k zaplnění kin nestačilo. V téže době došlo k poválečné renesanci zahraniční kinematografie, k jejímž nejvýznačnějším režisérům patřili Fellini, Antonioni, Bergman, Kurosawa, Truffaut a Godard. Jejich snímky zachycovaly představy nové generace filmařů a diváků. „Doktor Divnoláska“ Stanleyho Kubricka představoval neomalený a cynický pohled na atomový věk a příklad stále výrazněji se prosazující nezávislé produkce filmů. Tradiční Hollywood propadal zlobě a bezmoci ze snímků, jako byla drogově podbarvená „Bezstarostná jízda“ Petera Fondy a Dennise Hoppera, nevěděl, co si má počít s přemírou násilí ve filmu „Bonnie a Clyde“ Warrena Beattyho a Arthura Penna, a pobuřoval ho výsměch establishmentu v „Absolventovi“ Mikea Nicholse. Semena revoluce byla zaseta …

(653)

Share This:

Free MP3 download