Obří nákladní plavidla proplouvají zákeřným průlivem bez šrámů díky chilským lodivodům, kteří slouží dnem i nocí, 365 dnů v roce.
Magalhaesův průliv na jihu Chile je jedním z nejnebezpečnějších námořních úseků světa. Spojuje Atlantský oceán s Tichým oceánem a je dlouhý téměř 600 kilometrů. Šířka se pohybuje od 3 do 50 kilometrů. Je nechvalně proslulý náhlými změnami počasí, bouřemi, silnými proudy, rozmarnými vlnami, ostrými skalisky a záludnými mělčinami. Avšak cesta, která vede jižněji kolem Mysu Horn, není o mnoho lepší. A tak značný počet kapitánů svěřuje svůj osud do rukou chilských lodivodů. Jejich práce je náročná a odpovědná, neboť sebemenší nepozornost či chyba v navigaci mohou mít fatální následky. O skaliska průlivu se už roztříštily stovky lodí. Velká nákladní plavidla navíc mají ze zákona povinnost si místní lodivody najmout, aby jim pomohli překonat nejtěžší úseky průlivu. Lodivodi pak provázejí zámořské lodě jeho nebezpečnými vodami a spoléhají přitom jak na nejnovější technické pomůcky, tak na svůj vlastní instinkt a zkušenost. Břehy podél průlivu jsou poměrně řídce obydlené. Největším místním městským centrem je Punta Arenas, které má 115 000 obyvatel a kde je také základna Chilského námořnictva, pod které lodivodi spadají, přestože zpravidla nejsou vojáky z povolání. Dalších měst nebo vesniček je v nevlídné a neúrodné končině pomálu. Většina obyvatel se tu totiž usidluje spíše jen dočasně. Jakmile vydělají dostatek peněz, odstěhují se do přívětivějších končin. Dokud však budou Magalhaesův průliv brázdit lodě a nepoplují přes Mys Horn, budou mít zdejší lodivodi o práci postaráno.
(1348)
