Velké osobnosti i smutné postavy v generálských uniformách. Příběh československé armády v dramatických osudech jejích velitelů.
Kdo s koho – 1
Zákopy plné bahna, vší a krys, nekonečné boje muže proti muži. Na bojištích Velké války získávali zkušenosti důstojníci, kteří se po roce 1918 podíleli na budování československé armády. Bojovali na obou stranách. V československé armádě tak vzniklo napětí mezi legionáři a těmi, kdo zůstali až do konce války v rakouských uniformách. Mladá republika se ale bez zkušených vojenských velitelů neobešla, ať už bojovali kdekoliv. Dramatické osudy Otakara Husáka, Radoly Gajdy a Aloise Podhajského v dokumentu režiséra Zdeňka Všelichy.
Rozkaz není román – 2
Rok 1938 – československá armáda je připravená k boji. Do vrcholné formy ji přivedli dva generálové: Jan Syrový a Ludvík Krejčí.
Po válce se oba ocitnou mezi těmi, kterým bude přičítána odpovědnost za kapitulaci po Mnichovské dohodě.
Tragické životní osudy obou generálů v dokumentu Báry Kopecké.
Je jedno, kde poteče krev – 3
14. březen 1939. V předvečer nacistické okupace vyrážejí z budovy hlavního štábu československé armády tři auta. Zpravodajští důstojníci odvážejí tajné dokumenty, které je nutné dostat do bezpečí. Dramatická událost předznamenává období, kdy se československá armáda stává součástí odboje. Více jak pět let bude bojovat po boku zahraničních armád i doma v ilegalitě. Období okupace v osudech generálů
Sergěje Ingra, Josefa Bílého a Františka Moravce pohledem režiséra Zdeňka Všelichy.
Z maršála vězeň, z vojína generál – 4
První sbíral zkušenosti na bojištích, druhý ve stranickém aparátu. Po komunistickém převratu v únoru 1948 skončí první ve vězení, druhý na postu ministra národní obrany. Naplní se tak slova Klementa Gotwalda: „Nebudeme dělat z generálů komunisty, ale z komunistů generály.“
Paralelní příběhy života Karla Janouška a Alexeje Čepičky v dokumentu režiséra Romana Vávry.
Pořádek si už uděláte sami – 5
Radikální zvraty v životě řady generálů přinesl rok 1968. Téměř nedotknutelný komunistický generál Šejna se z chráněnce prezidenta Novotného změnil na spolupracovníka CIA. Z reformátora generála Prchlíka se stal asfaltér a z člena reformní vlády generála Dzúra normalizátor.
Zdánlivě nepochopitelné proměny mužů v generálských uniformách v dokumentu režisérky Báry Kopecké.
Od normalizace k normalitě – 6
Čistky. Slovo, které po okupaci Československa v srpnu 1968 provázelo všechny oblasti života společnosti. Armádě se úbytek důstojníků způsobený kádrováním nikdy nepodařilo úplně nahradit. V armádě se šířila šikana, rostoucí vojenský rozpočet vyčerpával hospodářství. Po roce 1989 se důstojníci postižení čistkami dočkali rehabilitace. Nelehká cesta naší armády od normalizace k normalitě v dokumentu režiséra Romana Vávry.