Roku 434 sjednotil Huny král Atilla a vytvořil tak dědičné království. V roce 436 ničí Burgundské království kolem Wormsu. Po porážce Hunů Římany v roce 451 na Katalaunských polích (římský vojevůdce Aëtius spolu se spojeneckými vojsky Franků, Vizigótů a Burgundů) a Atillově smrti v roce 453 se království rozpadá. Ještě v roce 470 však svým vpádem do Indie Hunové zničili dynastii Guptovců a ukončili tak její stoletou vládu. Hunské jezdecké oddíly, které vyvolaly „stěhování národů“ v Evropě, pocházely ze širokých rovin střední Asie. Jako jezdečtí nomádi živili se Hunové především chovem zvířat, lovem a vojenskou kořisti, kterou získávali na svých pustošivých výpravách. Při dobyvačných taženích na západ postupovaly často jednotlivé kmenové svazy nezávisle na sobě. Opakovaně útočil na severozápadní hranici Číny, což bylo příčinou stavby Čínské zdi. Teprve císařům dynastie Chan se podařilo Huny definitivně odrazit a tím se od 1. stol. dávají na pohyb směrem na západ. Ve 4. stol, již vytlačují Germány sídlící mezi Baltským a Černým mořem z jejich tehdejší vlasti na území římské říše. Během svých tažení se neustále dostávají do konfliktů s národy, na jejichž sídliště narážejí, ale díky své neobvyklé bojové taktice si nad všemi protivníky udržují převahu.
