Hudba se šamanskými výkřiky ještěrčího krále, při níž vás krásně mrazí, to byli The Doors a ikona Jim Morrison. Zemřel 2. července 1971 ve věku 27 let po krátkých pěti letech hvězdné kariéry. Dodnes se spiklenecky věří, že svůj konec jen zinscenoval…
Jim Morrison patřil na sklonku 60. let k nejznámějším zpěvákům na světě. Byl to krásný mladý kluk a holky po něm šílely. Psal hudební texty s posláním, což ho bavilo víc než zpěv a popularita. Toužil se stát uznávaným básníkem. Jako kluk šel studovat na filmovou fakultu, čímž těžce zklamal svého despotického otce – vojáka. Roztržka byla tak hluboká, že Jim někdy předstíral, že jeho rodiče již nežijí. Zazářil s kapelou The Doors, kde pak panovalo nepříjemné napětí, zda jsou to ještě Doors se zpěvákem Morissonem nebo hvězda Morrison se skupinou Doors. Trable ve vztazích, v kapele, v tvorbě se naučil rozpouštět v pivu a tvrdém alkoholu. Se skupinou vydali několik velmi úspěšných desek a absolvovali mnoho koncertních turné. Když ale na několika posledních vystoupeních Jim místo zpěvu zběsile ničil podium nebo se pokoušel obnažovat, bylo z toho policejní vyšetřování a dokonce odsouzení k šedesáti dnům nucených prací za veřejné pohoršování a šesti měsícům nucených prací za obscénní obnažování. Jim se bál těchto následků a rozhodl se, že najde cestu zpět na místě, kde ho zná jen málokdo. Na jaře 1971 odejel se svou dívkou Pamelou Coursonovou do Paříže a pronajal si byt v židovské čtvrti plné bohémů. 2. července však Pamela, která pravidelně užívala heroin, nabídla dávku i svému příteli. Jim, který byl ve svých 27 letech zdecimovaný alkoholem, nápor další drogy nevydržel. Pochovali ho na slavném hřbitově Pére Lachaise vedle básníků, které miloval.
-Posledních 24 hodin je:
Série kanadských dokumentárních rekonstrukcí o posledních hodinách života známých osobností vám nabídne 14 hodinových pořadů. Tvůrci využili dostupných archivů, včetně např. autentických audio záznamů, dohledali přátele a svědky událostí a tam, kde to bylo nezbytné, pracovali s dokumentární rekonstrukcí a dramatizací. Hodinu po hodině můžeme sledovat, co předcházelo úmrtí osobností, které jsme znali z politiky, světa módního návrhářství nebo hudebního showbyznysu.