Atomová bomba se stala základním prostředkem diplomacie za studené války. Obě strany se mohly navzájem zničit, což vlastně zaručilo mír.
Testy atomové bomby v Tichomoří uchvátily vojenské velení i americkou veřejnost. Kontaminací a zářením se nikdo nezabýval. Když se média začala debatami o etice použití atomové bomby zaobírat podrobně a zobrazovala následky, zvedla se vlna odporu ze strany veřejnosti. Jaderné bomby se staly prostředkem mezinárodní politiky, na jedné straně váhy byly odstrašující záběry obětí útoku na Hirošimu, na straně druhé argument v podobě bezpečnosti USA. Za studené války tvořil frontovou linii trávník před domem běžné americké rodiny. Vyvíjena byla jaderná děla, jaderné batohy a dokonce jaderný granát. Sověti nezůstávali pozadu a svět spěl k válce, která by mohla znamenat zkázu lidstva. Začátkem 60. let 20. století začali závody ve zbrojení brzdit J.F.Kennedy a N.S.Chruščov, k jejich úplnému ukončení vlastně nikdy nedošlo.