V boji proti komunismu využívala americká tajná služba německé nacisty, kteří se díky spolupráci se CIA vyhnuli trestům za válečné zločiny. Američané uklidili své nacistické spolupracovníky do zemí Jižní Ameriky, kde se aktivně podíleli na vojenských převratech a krvavých útocích. Ze spolupráce s kokainovými magnáty profitovaly diktátorské vlády, nacisté i tajné služby…
Po celých šest let řídil německou federální policii BKA zdánlivě bezúhonný muž a špičkový kriminolog, Paul Dikopf. Kdo se pokusil Dikopfa kritizovat nebo ohrožovat, tvrdě narazil. Jeho moc a vliv neustále sílily a roku 1968 se stal hlavou Interpolu. Dikopf byl vždy považován za odpůrce nacismu, po jeho smrti však bylo učiněno šokující odhalení – Dikopf byl zatvrzelý nacistický špión a příslušník SS. Když Dikopfovi došlo, že Německo válku nevyhraje, změnil strany a začal pracovat pro americkou rozvědku. Nejvýše postavený člen německé policie prodával Američanům tajné informace bonnské vlády, díky spolupráci se CIA nebyl za své válečné zločiny nikdy potrestán. Dalším z německých kolaborantů, který spolupracoval se CIA, byl Eugen Steimle. Ten velel popravčím četám v Sovětském svazu. Roku 1945 Steimle údajně zemřel během pádu letadla, ve kterém vysocí nacističtí činitelé prchali z rozbombardovaného Berlína do Španělska. V místě dopadu letadla byl nalezen Steimlův kufřík s tajnými dokumenty. Kufříku se zmocnila americká tajná služba, v materiálech pak hledali Američané jména nacistů, jejichž služeb by bylo možné využít. Američtí agenti jsou přesvědčeni, že Steimle stále žije a zahajují po něm intenzivní pátrání. Na podzim 1945 se Steimle Američanům sám vydává a začne spolupracovat, aby si zachránil život…
