Valerij Legasov vedl vyšetřování a první podával zprávu celému světu o příčinách strašné havárie v roce 1986. Jeho sebevražda o dva roky později sovětské jaderné vědce šokovala.
Valerij Legasov vedl vyšetřování, jež mělo za úkol zjistit, co vedlo ke strašné havárii v roce 1986. Shromáždil množství zpráv a výpovědí a později dostal příležitost seznámit s nimi celý svět. Ale ve zprávě nemohly být jen pravdy. Jeho sebevražda v roce 1988 způsobila v sovětském jaderném průmyslu šok. Po jeho smrti byly konstrukční vady grafitových tyčí v reaktoru RBMK, který vybuchl v Černobylu, konečně uznány a urychleně provedeny příslušné změny. Přes to ale Alexandr Akimov ani jeho kolega Leonid Toptunov nebyli nikdy veřejně očištěni. Právě oni byli označeni za dva hlavní viníky. Podle oficiálního prohlášení si tragédie vyžádala pouze 31 obětí z řad hasičů a obsluhy elektrárny. Jejich skutečný počet už asi nikdo přesně nezjistí. Radiační mrak zamořil několik milionů kilometrů čtverečních. V sousedním Bělorusku se množství případů rakoviny zvýšilo na padesátinásobek počtu ve Velké Británii. Dva tisíce dětí z okolí Černobylu onemocnělo rakovinou štítné žlázy. Podle zprávy Organizace spojených národů není toto číslo zdaleka konečné. K obrovskému rozšíření počtu obětí černobylské tragédie došlo v důsledku utajování a trestuhodného zavírání očí před fakty.
(6231)
