• S Richardem Hammondem si tentokrát prohlédneme poněkud neobvyklé řešení rušného dopravního uzlu v jedné z největších asijských metropolí.
    Většina cestujících na hongkongském letišti netuší, jaké obrovské úsilí stálo při jeho zrodu. Před 15 lety by potřebovali skafandr. Pevná země byla uměle vytvořena v rámci jednoho z největších rekultivačních projektů 20. století. Staré letiště se nacházelo uprostřed města obklopeného horami a závěrečné přiblížení bylo pro piloty velmi náročné. Postupně také přestávalo zvládat nápor cestujících. Rozsáhlý umělý komplex pro stavbu nového letiště vznikl odstřelem a srovnáním dvou ostrůvků u pobřeží. Mořské dno v okolí však pokrývala 20 metrů silná vrstva měkkého jílu. Na odtěžení usazenin byla povolána největší flotila plovoucích rypadel na světě.

    Sací bagry fungují jako obrovské vysavače. Pracují přitom na principu, který byl vynalezen na území dnešního Turecka před 800 lety. Tehdejší vládce chtěl proměnit vyprahlou půdu nad řekou ve svěží zelená pole. Pro tyto účely bylo vynalezeno první automatické čerpadlo na světě. Srdcem zařízení je píst, který jako injekční stříkačka nasává vodu. Žene ji do pracovní komory a pak výtlačným potrubím ven. Zpětná klapka zajišťuje proudění jedním směrem. A stejný princip se dá použít i na bahno. Bagrům to však šlo trochu rychleji. Těžba rychlostí deset tun za vteřinu trvala dva roky. Za tu dobu bylo z mořského dna odčerpáno 70 milionů kubických metrů materiálu.

    Dvojitá ochrana před počasím

    Jihočínské moře je známé nebezpečnými výkyvy počasí. Se železnou pravidelností tu řádí ničivé tajfuny. Stovky kilometrů široké cyklóny monitorují meteorologové celkem snadno. Pro letadla jsou však mnohem vážnější hrozbou ty, které nejsou vidět. Střihy větru mohou nepřipravené piloty zaskočit, protože se nedají úplně předvídat. Nečekané poryvy mohou způsobit prudkou akceleraci nebo naopak ztrátu vztlaku s katastrofálními následky. V uplynulých 60 letech zemřelo při nehodách způsobených touto neviditelnou hrozbou více než 1400 lidí. Letadla v Hongkongu jsou však před střihem větru chráněna díky revoluční teorii Christiana Dopplera. Podle ní se dalo zjistit, zda se objekt pohybuje směrem k nám nebo od nás, a to měřením změn frekvence.

    Zvuk se mění s tím, jak se přibližuje a zase vzdaluje. Není to jenom rozdíl v hlasitosti, ale také ve frekvenci. Když letí zvukové vlny směrem k nám, jejich délka se zkracuje. Výsledkem je vyšší tón. Jakmile nás vlny minou, délka se prodlužuje a s ní se mění i frekvence a výška tónu. Moderní varovný systém pro letiště byl vyvinut právě na základě tohoto tzv. Dopplerova jevu. Přední obranná linie letiště leží 12 kilometrů od přistávací dráhy. Radar detekuje střih větru pozorováním srážek, obvykle dešťových kapek. Elektromagnetické vlny se od nich odrážejí a vracejí se zpět k věži. Ze změn v jejich frekvenci na letišti poznají, jestli se déšť pohybuje směrem k radaru nebo od něj. Piloti jsou informováni o výrazných výkyvech frekvence, které mohou signalizovat nebezpečný střih větru.

    Ale co když jsou kapky vody příliš malé nebo vzduch příliš suchý? Potom chytrý radar prakticky oslepne. Mezinárodní letiště v Hongkongu však vyvinulo na principu Dopplerova jevu nový způsob odhalování střihu větru. Přišli totiž na to, jak zviditelnit neviditelné. Na první pohled je vzduch, který nás obklopuje, prázdný. Ve skutečnosti však obsahuje miliony a miliony drobných částeček, kterých se vejde stovka na šířku lidského vlasu. Když je vidíte, vidíte i pohyb vzduchu. K zviditelnění částic se používá laser, což je vlastně zesílené světlo. Jeho zdroj skrývá nenápadná krabice na střeše letiště. Zařízení uvnitř se nazývá LIDAR. Přístroje detekují částice, které jsou příliš malé pro zachycení Dopplerovým radarem. Laserový skener dokáže přesně změřit rychlost větru až do vzdálenosti 10 kilometrů. Hongkongské mezinárodní letiště bylo první, které tímto způsobem Dopplerův jev využilo.

    Letiště inspirované letadlem

    Stavitelé měli s letištěm smělé plány. Chtěli vytvořit jeden z největších uzavřených prostorů na světě. Navíc měl být také světlý a vzdušný. K zakrytí bylo nutné navrhnout střechu širokou 700 metrů a více než jeden kilometr dlouhou. Architekti také trvali na tom, aby tvarem připomínala valící se vlny Jihočínského moře. Jenže střechu o takové rozloze by muselo podpírat množství masivních sloupů, čímž by se narušil celkový dojem terminálu. Inspirace se našla u dvoumotorového britského bombardéru používaného během druhé světové války pro noční nálety na Německo. Britský konstruktér Barnes Wallis objevil převratný způsob, jak lehkou kostru zpevnit.

    Tajemstvím úspěchu je uspořádání konstrukčních profilů. Nejde tedy o množství kovu, ale o jeho důmyslné využití. Nosník můžeme paradoxně zpevnit tím, že z něj něco ubereme. Řešení se skrývá v prosté geometrii. Stačí vzít stejné množství konstrukčního materiálu o stejné hmotnosti, ale dát mu jiný tvar. Šestatřicet metrů dlouhé vzdálenosti mezi sloupy tak byly překlenuty lehkými příhradovými oblouky. Samonosná konstrukce nepotřebuje podporu pilířů. A volný prostor přináší lidem uvnitř pohodu.

    Očipované kufry

    Hongkongské mezinárodní letiště odbaví ročně 40 milionů zavazadel a tři a půl milionu tun nákladu. To vyžaduje dokonalou organizaci. Po celém světě se k identifikaci zavazadla a jeho majitele používají čárové kódy. Jejich úspěšnost je však pouze 80%. V Hongkongu by se tak mohlo ročně ztratit osm milionů kufrů a více než půl milionu tun nákladu. Bylo proto nutné vyvinout dokonalejší systém umožňující přesné skenování na větší vzdálenosti. Vzorem se stalo odposlouchávací zařízení z období studené války.

    V roce 1952 odhalili na americké ambasádě v Moskvě štěnici ukrytou v replice velké pečeti darované Sověty o sedm let dříve. Šlo o pasivní zařízení fungující bez jakéhokoliv vnitřního zdroje energie. Bezradná CIA ho nazývala „Ta věc“. Největší záhadou bylo, jak mohlo vysílat bez baterie. Sovětští špioni aktivovali mikrofon na dálku elektromagnetickým pulsem a pak už jen v klidu zaznamenávali tajné informace. Na podobném principu se nyní třídí zavazadla v Hongkongu. Kufry jsou označeny radiofrekvenčním identifikačním čipem. Kdykoliv ho čtečka aktivuje, čip se identifikuje a předá uložené informace. Hongkong se zařadil mezi první letiště, kde byly čárové kódy nahrazeny radiofrekvenčními štítky. Počet tříděných zavazadel se zvýšil na 40 tisíc za den a spolehlivost dosáhla 97 procent.

    S větrem o závod

    Síla tropických bouří se určuje podle mezinárodně uznávané stupnice. U nejvyššího stupně číslo 5 dosahuje rychlost větru 250 kilometrů za hodinu. Působí ohromné škody a je těžké se před nimi ukrýt. Budova musí být dostatečně pevná, aby odolala obrovskému tlaku. U stěn se dá tento problém vyřešit jejich zesílením. Střecha je však v silném větru namáhána jiným způsobem. Řešením by bylo střešní konstrukci pevně přichytit. Ale budova by musela být robustnější, a tomu se chtěli architekti vyhnout. Nakonec přišli s lepším nápadem. Klíčem k řešení byl převratný konstrukční prvek závodního vozu z 30. let minulého století.

    Stříbrný šíp, okruhový speciál Mercedesu, měl zcela revoluční způsob zavěšení kol. Hlavně díky němu neměl roku 1937 v sezóně Grand Prix konkurenci. Brzy po famózním úspěchu se začalo používat u běžných osobních automobilů, kde se s ním setkáváme až do dnešních dnů. Příčné trojúhelníkové rameno umožňuje kolu pouze pohyb nahoru a dolů. Konstruktéři inspirovaní závěsem kola navrhli pro připevnění střechy kloubové spoje umožňující pohyb během tajfunu. Na rozdíl od automobilu však museli vyřešit působení sil hned ve třech směrech. Střecha se zvedá jako křídlo letadla. Spoj se proto hýbe nahoru a dolů. Kvůli větru, který se do prosklených stěn opírá z boku, má posuvný mechanismus. Vyšší flexibilitu potom zajišťuje kloubové ložisko. Střešní konstrukci před tajfuny brání celkem tisíc tři sta takovýchto spojů.

    Letiště odbaví každý den téměř 800 letů. Ročně tudy projde víc než 48 milionů cestujících. Jen málo z těch, kteří na palubách letadel míří k nebi, však tuší, jaký technický skvost právě opouštějí. Nic z toho by však nebylo možné, nebýt staré pumpy, zařízení pro odposlech, slavného bombardéru a historického závodního vozu.

    (2650)

    Share This:

    • KateD

      Je mozny reupload? Toto bolo zmazane :(

      • Peter Ondrasek

        dakujem za spravu , video bolo obnovene




    DJ's MEGAMIXES