Na podzim roku 1942 sváděla německá 6. armáda kruté pouliční boje s bránícími se jednotkami Rudé armády.
Na přelomu srpna a září 1942 se sovětští obránci Stalingradu dostali do kleští. Němci je zahnali na okraj západního břehu Volhy. Tam se rudoarmějci zabarikádovali v troskách, o jejichž dobytí usilovali vojáci Wehrmachtu v urputných a nekončících pouličních bojích. 12. září bylo velení 62. sovětské armády, která nesla tíhu bojů ve městě, svěřeno generálu Vasiliji Čujkovovi. Ten prohlásil, že město buď ubrání, nebo padne. Jak ukáže čas, nebyla to planá fráze. Čujkovovi vojáci umírali po desetitisících, ale Stalingrad uhájili. Situace v podzimních měsících byla však alarmující. Nepřítel měl převahu. Posily, výzbroj a potraviny, se komplikovaně dopravovaly přes Volhu, kterou Němci neustále ostřelovali. Už v polovině září 1942 však generál Žukov předložil Stalinovi plán na záchranu města. Ponese název Operace Uran.
(1461)
