Život Luboše Dobrovského je velkým příběhem 20. století. Dokumentární vyprávění časově zasahuje do dvou totalit – nacistické a komunistické – do období první republiky i do svobodné éry po roce 1989. Novinář, disident a politik, ale také překladatel z ruštiny a polštiny zasáhl významným způsobem do historie naší vlasti. Působil v letech 1990-92 jako československý ministr obrany, v letech 1992-96 byl kancléřem prezidenta Václava Havla a v letech 1996-2000 českým velvyslancem v Ruské federaci. Působil jako redaktor zahraniční redakce Československého rozhlasu a dopisovatel v Moskvě. Kvůli aktivitám na „nesprávné straně“ skončil za normalizace v dělnických profesích a působil v disentu. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Po roce 1989 vstoupil do vysoké politiky, kde nebývale energicky zhodnotil tyto své osobní i profesionální zkušenosti.
(802)
