Loading...
Loading...



  • Srážka století

    Dva velkokapacitní Boeingy 747 plné pasažérů se střetly v mlze na startovní dráze malého záložního letiště na ostrově Teneriffe. Kanadská dokumentární rekonstrukce.

    Let: Pan Am č. 1736
    Linka: charter (Los Angeles–Las Palmas)
    Letoun: Boeing 747-121
    Počet obětí: 396/335

    Let: KLM č. 4805
    Linka: charter (Amsterdam–Las Palmas)
    Letoun: Boeing 747-206B
    Počet obětí: 248/248

    Datum nehody: 27. března 1977
    Klikněte pro větší obrázekDosud největší letecká katastrofa se odehrála roku 1977 na Kanárských ostrovech. 27. března 1977 mířil na letiště Gando v Las Palmas Boeing 747 společnosti Pan Am. Na palubě se nacházelo 380 cestujících a 16 členů posádky. Mezi pasažéry byli většinou američtí důchodci, kteří se chystali strávit na Kanárech několik dní prázdnin. Letu velel kapitán Victor Grubbs.
    Klikněte pro větší obrázekKrátce po poledni se letadlo blížilo se svému cíli k letišti Gando. Ve 12.30 ale vybuchla na tamějším terminálu bomba, nastražená teroristy požadujícími nezávislost Kanárských ostrovů. Následovalo varování před dalšími možnými výbuchy. Z bezpečnostních důvodů bylo letiště uzavřeno a všechny lety odkloněny na okolní letiště. Letoun společnosti Pan Am dostal příkaz přistát na malém letišti na ostrově Tenerife.
    Klikněte pro větší obrázekStejný pokyn obdržel i kapitán Jacob Veldhuyzen van Zanten, který řídil let č. 4805 společnosti KLM. Z Amsterodamu převážel do Las Palmas 234 pasažérů a 14 členů posádky. I jeho letoun tedy zamířil na přistávací dráhu malého letiště Los Rodeos, které v té době již přijalo nemalý počet letadel a další se na přistání chystala. Los Rodeos bylo malé letiště vzdálené od Las Palmas půl hodiny a poskytovalo služby lehčím strojům, než jakým jsou Boeingy 747. Mělo jen jednu ranvej (RWY12/30) a asi tolik parkovacího místa jako průměrný supermarket. Ale bylo to jediné letiště v dosahu. Pro řídící letového provozu v Los Rodeos uzavření letiště Gando také nebyla dobrá zpráva. V neděli zde bývalo málo personálu. Ve věži byli jen dva dispečeři, což by za normálního provozu stačilo. V osudnou neděli byl však nápor nečekaný. Takovou dopravní zácpu dispečeři na tomto letišti ještě nikdy neviděli. Letadla přistávala v těsném sledu. Všechny pojezdové dráhy byly zablokované letadly. A tak rozhodli využít vzletovou dráhu jako pojezdovou. Letadla postupně dojedou na druhý konec, otočí se a vzlétnou.
    Klikněte pro větší obrázekLetoun KLM dorazil na Los Rodeos mezi prvními. Cestující opustili stroj a vydali se čekat do přeplněných terminálů. Kvůli jejich omezené kapacitě se již pasažéři Boeingu Pan Am ven z letadla nedostali. Museli čekat v letadle, kde panovala nervozita a napjatá atmosféra, cestující byli již třináct hodin na cestě a byli unaveni. Rampa byla přeplněna letadly. Aby toho nebylo málo, začalo se prudce horšit počasí, nad letištěm se stahovaly mraky. V patnáct hodin místního času přišla zpráva, že se letiště Gando opět otevřelo. Vzhledem k tomu, že cestující Pan Am neopustili letoun, mohl jejich Boeing odstartovat mezi prvními. Pojezdová dráha byla ale přeplněna. Posádka dostala instrukce vrátit se na ranvej 12 a odbočit na ranvej 30, odkud by vzlétli. Dvanáctka ale byla blokována Boeingem KLM, který čekal na nalodění všech pasažérů a doplnění paliva. Kvůli nižší váze při vzletu je normální praxí nabrat jen určité nutné množství paliva a rezervu kvůli bezpečnosti. Ale kapitán nizozemského letounu natankoval pětapadesát tun. Tedy dost, aby se dostal nejen do Las Palmas, ale i zpět do Amsterdamu. Rozhodnutí natankovat bylo nepochybně dalším z množství náhod, které nakonec vedly ke katastrofě.
    Klikněte pro větší obrázekPan Am čekal kvůli blokaci KLM další dvě hodiny. Kapitán sice nejprve nastartoval motory a snažil se kolem letounu projet, ale Boeing 747 je dlouhý přes šedesát metrů a není stavěný na takové kličkování. Chyběly čtyři metry, aby mohl projet. Čtyři metry, které de facto také přispěly neštěstí. V letadle Pan Am už cestující ztráceli trpělivost. Byli na cestě téměř osmnáct hodin. Celou noc strávili na nepříliš pohodlných sedadlech letadla. Byli unaveni i z časového rozdílu. Také nechápali, proč ostatní letadla odlétala, ale jejich ne.
    Klikněte pro větší obrázekPiloti KLM postupně spouštěli motory a připravovali se vyjet na ranvej ke startu. Za dobrého počasí by žádný problém nenastal. Nad Tenerife se však snášela hustá mlha a viditelnost byla na minimální hranici přípustné pro vzlet. Pojížděli po ranveji 12 až na konec, kde se otočili o 180 stupňů, aby na stejné ranveji mohli vzlétnout. Pan Am dostal instrukce následovat KLM a na třetím výjezdu odbočit vlevo. Kvůli mlze letoun jedoucí před sebou vůbec neviděli. V Boeingu 747 jsou piloti vysoko nad zemí. Je obtížné vidět ven, stroj je určen k létání, ne aby jezdil po dálnici v husté mlze a hledal výjezd. Pan Am stále sledoval KLM, ale teď velmi pomalu, protože piloti byli zmateni. Navíc si nebyli jisti, zda dobře rozuměli dispečerovi, který výjezd mají použít. Vypadalo to, že není možné, aby 747 zabočilo na třetí výjezd. Jako logický se jevil ten další.
    Klikněte pro větší obrázekTaké v kontrolní věži byli dispečeři nervózní. Několik minut vůbec oba velké Boeingy na ranveji neviděli. Nebyl tu pozemní radar, který mívají velká letiště. Pracovali víceméně poslepu. Nakonec dispečeři vydali KLM traťové povolení, které si kapitán KLM vyložil jako povolení k vzletu a vzlet zahájil. A řítil se přímo na letoun Pan Am…
    Co přineslo vyšetřování
    Klikněte pro větší obrázekJen málo katastrof bývá způsobeno jedinou událostí. Je k tomu zapotřebí celý řetěz náhod. A tak tomu bylo i v případě dosud největší letecké katastrofy. Let obou letadel probíhal celou dobu hladce. Až do té doby než si pro svou akci vybrali teroristé právě 27. březen a právě letiště v Las Palmas. První náhoda, která rozjela sled osudových skutečností směřujících k neštěstí.
    Když do Boeingu 747 společnosti Pan Am letoun KLM narazil, letadlo se otřáslo, až to zadunělo. Nejdřív se ozvala strašná hlasitá rána. V kokpitu se rozbila všechna okna. Pravé křídlo bylo v plamenech. Po horním salonku, ve kterém sedělo osmadvacet lidí, zůstala jen velká díra. Vypukl naprostý chaos.

    Z letadla KLM téměř nic nezbylo. Letělo ještě asi čtyři sta metrů, než se zřítilo na zem. Pětapadesát tun paliva, které natankovalo, způsobilo, že všichni na palubě zahynuli ve žhoucí explozi.

    Kvůli mlze trvalo záchranářům skoro dvacet minut, než objevili, že i Pan Am má problémy. Jen dvacet procent jeho cestujících se dostalo ven živých. Většina se shromáždila na levém křídle, které jako zázrakem zůstalo nedotčené. Počet obětí se vyšplhal na číslo 583, téměř dvojnásobek předchozí nejhorší katastrofy.

    Jak se mohla srazit dvě nejmodernější letadla na stejné dráze?

    Desítky vyšetřovatelů se následně pustily do práce. Povoláni byli experti ze všech tří zúčastněných zemí: Španělska, Nizozemska a Spojených států. To bylo v souladu s předpisy, které platí pro takovou situaci. Vyšetřování to ale komplikovalo, každý měl na věc svůj pohled. Ve Španělsku řídila civilní letectvo armáda. Když přijel americký tým z Národního úřadu pro bezpečnost dopravy, nechtěl je španělský generál ani pustit na místo. Vyšetřovatelé nakonec odhalili celý řetěz náhod, které neúprosně vedly ke smrti tolika lidí. Je docela možné, že kdyby se aspoň jedna z nich nestala, katastrofě by se dalo předejít. První nepřímou náhodou byla již v úvodu naznačená uzavírka letiště v Las Palmas a odklon veškeré dopravy.

    Druhou nepřímou náhodou bylo zavedení nových interních nařízení ve společnosti KLM. Ta udělovala velké tresty pilotům, kteří by překročili počet letových hodin. Kapitán Van Zanten z nizozemského letounu těsně před vzletem věděl, že už jsou na hranici minimální viditelnosti pro vzlet. Bylo dost pravděpodobné, že uvíznou na zemi a budou muset strávit noc na Los Rodeos. To nebyla lákavá vyhlídka. Letadlo KLM tak muselo odletět nejpozději do 17.30 nebo zrušit let. Stovky cestujících by potřebovaly nocleh v hotelech na ostrově. Z Amsterdamu by musela přiletět nová posádka. Náklady by byly obrovské.

    Další náhodou bylo rozhodnutí natankovat plnou nádrž. Kvůli nižší váze při vzletu je normální praxí nabrat jen určité nutné množství paliva a rezervu kvůli bezpečnosti. Tankování nakonec nejenže zdrželo obě letadla, ale KLM pak bylo tak těžké, že nedokázalo vzlétnout včas a uvolnit letadlu Pan Am dráhu.

    Nehodě jistě přispělo i nepříznivé počasí. Letiště Los Rodeos je ve výšce šest set metrů a mraky se v té oblasti normálně drží právě v takové výšce. Takže když vítr zanese mraky nad letiště, je letiště uzavřeno. Viditelnost klesne na nulu. A to se střídá pořád dokola. Letiště, které je stále ztracené v mlze, bylo navíc špatně vybaveno. Nemělo pozemní radar, aby dispečeři viděli, kde jsou letadla.

    Nizozemští vyšetřovatelé se domnívali, že našli příčinu. Podle jejich verze poslouchali dispečeři toho odpoledne fotbalové utkání a nesoustředili se na práci. Navíc neovládali dobře angličtinu, čímž svými povely zmátli piloty Pan Am, kteří si nebyli jisti, zda mají odbočit na třetím nebo prvním výjezdu. Později své závěry ještě rozšířili o tvrzení, že nehodu způsobil letoun Pan Am, který se nacházel na dráze a neuposlechl příkazy k odbočení.

    Jiná vyšetřovací verze soudí, že jaký výjezd by Pan Am použil, bylo pro situaci nepodstatné. Osudové chyby se dopustil nizozemský kapitán Van Zanten. Vzlétl bez povolení. KLM dostal povolení ATC, které se týkalo trasy, kterou musí sledovat po vzletu. A měl čekat na povolení ke startu.

    V této souvislosti padla otázka, proč kapitánovi v nepovoleném startu nezabránila posádka. Kapitán Jacob van Zanten byl velká hvězda společnosti KLM. Jeho tvář se objevovala v reklamách po celém světě. Toho času však už příliš často nelétal. Pohyboval se spíše ve fotoateliérech nebo simulátorech a cvičil mladé piloty. Bylo tedy těžké, aby druhý pilot nebo palubní inženýr říkal kapitánovi, co smí a nesmí. Kapitán Van Zanten byl navíc pod velkým tlakem. Věděl, že musí buď vzlétnout, nebo zrušit let. Posádka si byla vědoma, že udělal chybu, ale bála se mu to říci…

    Oficiální zprávu nakonec vydalo Španělsko. Z havárie byl obviněn kapitán Van Zanten, který vzlétnul bez povolení. Nizozemci to odmítli uznat. Uveřejnili vlastní zprávu, podle které tragédie vznikla kvůli špatné angličtině dispečerů a všeobecnému zmatku na Los Rodeos.

    (5427)

    Share This:



    DJ's MEGAMIXES

    Loading...