Také nejmasovější zábava probíhala v socialistických zemích pod kontrolou vysokých politických funkcionářů a hvězdy kopané SSSR, NDR nebo Maďarska buď sloužily režimu nebo trpěly. Dokument BBC.
Téměř tři čtvrtiny 20. století byla východní Evropa sevřena železnou pěstí komunismu. Věznění bez soudu, mučení a politické vraždy se staly každodenní realitou. Brutální diktátoři byli ochotní použít jakýkoli prostředek, který jim umožňoval udržet se u moci. Totalitní stát zasahoval do všech oblastí života svých občanů. V komunistickém Sovětském svazu a jeho satelitech ve východní Evropě byly zpolitizovány veškeré aspekty společenského života včetně nejpopulárnější zábavy, která tehdy na kontinentu byla – fotbalu. Stoupenci tvrdé linie zpočátku viděli v kopané buržoazní kratochvíli, která je svou podstatou kontrarevoluční. Mnozí ji proto chtěli zakázat. Brzy ale zjistili, že tuto lidovou zábavu není vůbec snadné plně ovládnout. Připomeňme si příběh Nikolaje Starostina, Eduarda Strelcova v dobách sovětského stalinistického a poststalinistického režimu, řady maďarských fotbalistů kolem Ference Puskáse ze Zlatého týmu z přelomu 50. a 60. let nebo J. Sparwassera, který zařídil porážku domácího favorita Zapádního Německa od týmu NDR na MS 1974.
(764)
