Válečné osudy dětí z několika evropských zemí /Německo, Polsko, Francie, Velká Británie, SSSR/ se staly předmětem zájmu německých dokumentaristů. Pamětníci, kterým bylo v letech 2. světové války pět až deset let, vzpomínají na údobí, jež je fatálně poznamenalo. Války rozpoutávají dospělí, ale skutečně nevinnými obětmi bývají děti.Nepochopitelné jednání dospělých. Strach z náletů, strach o rodiče a sourozence. Mrtví. Hlad a zima. Přechod fronty a mnohdy hořká realita konce války. To jsou stigmata dětí, které válku zažily doslova na vlastní kůži.
(1170)
