První polovina 20. století nebyla černobílá jako ve filmech pro pamětníky. Důkazem toho je i cenná sbírka pestrých obrazů každodenního života lidí z celého světa včetně mnoha exotických etnik.
S nástupem značek Dufaycolor, Kodacolor a Technicolor bylo konečně možné zachytit svět v celé jeho kráse a ve všech odstínech. Drahé technologie byly ovšem dostupné jen profesionálům a velmi bohatým amatérům. Jedním z nich byl i ocelářský magnát a nadšený filmař Harry Wright. Při svých cestách zachytil mnohé exotické kultury v samém počátku střetu s civilizací a jeho snímky se tak staly důležitým svědectvím, které obdivovali nejen diváci ve Wrightově vlastním kinosálu, ale hojně využívali i etnologové během svého výzkumu. Záhy začal také experimentovat se zvukovým filmem, a proto jsou mnohá z jeho amatérských děl doprovázena komentářem. Z dnešního hlediska se sice může zdát naivní, ale tehdejšímu obecenstvu otevřel svět.
(779)
