• Vitalita téměř nevidomého muže dokáže motivovat široké spektrum lidí se zdravotním handicapem.
    Tomáš Kráčalík toho má za sebou už dost. Ve třech letech prodělal leukémii, ve čtrnácti měl nádor na mozku, v sedmnácti druhý. Při poslední operaci se mu poškodil oční nerv a prakticky nevidí. Na levé oko vůbec a na pravé tak na 10 %. Ale s humorem sobě vlastním říká: „Nevidím – ale žiju…“ A žije aktivně. Bydlí v Ostravě sám v bytě po otci, pracuje jako masér, běhá, lyžuje, jezdí na kole a hlavně cestuje. Kvůli sportu se vzdal alkoholu a přestal kouřit. Je neposedný, plný energie, přátelský, s velkým smyslem pro humor – někdy pro černý, ve vztahu ke svému handicapu. Je obklopen kamarády a přáteli, kteří ho berou na výlety a občas i na větší výpravu. Jako prakticky „nevidomý“ navštívil Island, prošel se okolo Bajkalu a čtrnáct dnů cestoval napříč Namibií. Filmový dokument odkrývá pozitivní pohled na život s handicapem a naznačuje cestu, na kterou by se měli mnozí z nás vydat, aby život měl svůj smysl.

    (82)

    Share This:




    DJ's MEGAMIXES